Vaši Naši
Barvy - obrázek

Barvy - obrázek

Jeden čas jsem si dělil lidi, co mě zajímali, do takových různých barevných skupinek. Něco jako skotské klany. Každá ta osoba měla nějaké třeba kostičkované vzory. Patřila k nějakému tomu rodu.

Měl jsem tehdy na to spoustu času, protože jsem zrovna odpočíval v léčebně. Takže mě nic nevyrušovalo od podobných záležitostí. Jsem si kreslil s oblibou různými barvičkami takové vzory pro tu kterou osobu, dlouho různě po papíře čáral, až to bylo úplně ono.

Nejblíž mému srdéčku byl klan světlemodře-bleděfialovo-zelených. Takových těch z lesa, vřesovišť. S hustými dlouhými do rezava vlasy. Samo sebou mě nezajímali chlapi. Ti ať si patří, kam chtějí, co mi po tom.

Ovšem legrační na celé mé teorii zmatené, s těmi klany, bylo to, že ty, které jsou mi nějak vnitřně nejblíž, tak s těmi jsem se mohl jen přátelit. O nějakém zamilovávání nemohlo být řeči, vždyť by šlo svým způsobem o incest. No, to sice ne, ale tak nějak dva si hodně vnitřně podobní jedinci, i třeba jen zdánlivě, přeci spolu spíš se radši kamarádějí, než že by měli potřebu se nějak navzájem obluzovat.

Kdo mě tedy lákal a lekal mnohem víc, byly ty od havranů. Černé. Nebezpečné, čarující a tvrdé. To ale jen jako na oko, to je taková ta jejich obrana.

Ujíždět na tom šlo náramně, když si člověk popletl, že něco vidí jen on sám uvnitř, a něco jiného může být prostě a jednoduše realita. Ale já si s tím nikdy moc hlavu nelámal, co je jen přelud a co doopravdy, vždyť to v podstatě nikdo neví. Ono je všechno tak zajímavě propletené do sebe. I barevně.
09.06.2013 09:28:51
stanislav vasina
stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one