Vaši Naši

Skorobásničky

IMG_0155.JPG
Vlaštovky rychle kroužily podél protějšího domu. 
Bombardéry vrhaly stíny. Attila konečně vykrvácel.
Na náměstí zářila světla. I v místnosti. 
Na vsi se rozestoupila oblaka. Nanebevstoupení a jeho blankyt. 
Coniunctio oppositorum nadvakrát.
Noční vítr a let netopýrů ohlásily přízrak smrti Quetzalkoatla.
Město na západě. Deštěm, lesem, tmou. Výkřiky werwolfů.
Ještě než vyšlo slunce varta na východě. 
Baskické ženy sbíraly štíty, meče a brnění. 
Dávno prohraná bitva zas někde jinde. 
ani kelímek kafe, marlborka a kašel,
ani plná taška jídla pití,
ani divná hodina před večerníčkem,
ani strach, pevně tě svírá,
ne a ne a ne sen pokazit...

let se zrychluje...
kolem menhirku pro děti,
podél keřů v pomerančové mlze,
kolem věžičky i věžáků,
dírou v mracích k malé hvězdě.

a šup šup, jak říká Maruška,
za panenkou v bleděmodrém.
bolavě se usmívá.
za ně i za nás plakala.
 
Mrtvý holub na smeťáku.
Vize znovu nezažije.
Bleďounká Panna Marie. 
Už nikdy rozum.
Hejno racků nad přístavem.
Naléhavost pravdy.
Vnitřní hlas.
Neomylný?
Pokaždé lhal.
Straka v lese.
Očekávané?
Bez potvrzení.
Ona dokonalá lež.
Nepopírá skrytou bytost.
Možnost vazby k bohu.
Bez smutku. Bez radosti.
*
*
Straka v lese.
Mrtvý holub na smeťáku.
Hejno racků nad přístavem.  
Bleďounká Panna Marie. 
Její druhé zjevení.
 
 

Bílé kachlíčky a kasárenská zeleň
kouř z ubalených cigaret
uniká mřížemi na svobodu
„Chlapečku že máš přílbu jak pilot
to je moc hezký
ale krást věci zpod polštáře
na to bys moh dojet!“
„Teď chce sestavit perpetuum mobile“
„S tím armagedonem mi byl bližší“
„Ježíš běží proti zdi!“
„Neboj zabrzdí hraje divadlo“
Zase přišla
dnes se štětci a barvami
maluje na zeď domek trávu
stromy nebe a velký balón
„Ježíš se zapatlal
prý je Apač“
Směje se
Ježíš taky
jenže se hned rozbrečí
Další den přemalovává
Ježíšovy klikyháky
Za chvilku bude oběd
....

rád bych jednou
došel přímo tam
odkud přichází
sen o městě
sen o bytosti
sen o cestě
bez konce
spěchat neumím
....

měl bych už
přejít velkou řeku
hladina v noci
byla klidná
co bylo pod ní
mě vyděsilo
znovu jsem
se utopil
a probudil
na špatném břehu
....

když se probudím
je ještě tma
a strašej strašidla
jsem z nich vylekanej
kouřim a koukám na ně
oni na mě jak piju kafe
strašidla se smějou
a maj radost
že nemůžu spát
jsem na ně naštvanej
nemám je rád
chtěl bych někam pryč
ale není kam utýct
někdy i přes den
nechtěj z mý hlavy
.....

Jsi horké slunce
večer noc den
Jsi klidná řeka
cesta alejí

10322798_10203436124296628_4063737394110937537_n.jpg
hned za kostelem 
nedaleko paneláků 
idyla rustikální 
oáza míru a živáčků

husičky české 
prasátko domácí 
ovečky valašské 
králíčci všech barev

cedulka říká 
krmit živáčky nelze 
a cedulky 
ty beru vážně

houstičku suchou 
živáčci neposvačí 
zůstane si 
v tašce nákupní

hlouček na bobečcích 
mladík chroupe mrkvičku 
dívčina švitoří o józe 
líbezní jak ti živáčci

i krámek je malebný 
babka kořenářka hrnéčky 
okrasné květy bobule 
a tykve

jsa rozkochán 
cigaretu si zapálím 
vajgl pak do kanálu letí 
do travičky přeci nepatří
nebát se být obsedantnější
opustit výšiny čistého 
hledání nového.
nepodléhání posedlosti
převratu za každou cenu.
samo se vyčerpalo
zacházení do krajnosti.

opadl pouliční shon.
nebo se změnila
časová přepravní křivka,
rozložili se do prostoru.
tak různorodá čeládka
a přitom uklidňující
lhostejnost. z nich. 

tamten odbočil.
miloval ty své jinakosti
a ono ho to smetlo.
pídí se dál a 
kolem něj se to valí.
různého je tolik
že posmutněl.

tak zmateně jednotní
ve své rovnosti před nikým,
když už modly nejsou v dohledu,
někdo se našel, na jak dlouho?
oholený jak buddhistický mnich.

indiáni nechodí všichni k holiči, je jich dost:
Cherokee (čistokrevných 281.000,
spolu s částečnými 729.000),
Navajo (269.000 -298.000),
Siouxové (108.000 - 153.000)
a další a další a další, no a co s tím?
radovat se? je z čeho? 

krásný den předchází
noci snů nesouměrných.
nesešrotovaných
do pouček. 

 

tmou projede taxík
v kamnech hučí
pak něco cvakne
podlaha zapraská

nepřehrávám si
staré filmy, i když...
vlastně jsem rád
že dny se opakují

ještě jednu cigaretu
a jdu spát
těšit se na zítra
není tak těžké

pořád.
se zavřenýma očima
ohmatával nohama zem.
šátral kolem rukama
co kdyby oslepnul.
stále dokola.
vysypával cigarety z krabičky.
rovnal je pak zpátky.
jako náboje do zásobníku.
aby se uklidnil.
bez přestání.
se rozhlížel když šel po ulici.
zdi bytu ho nezachránily.
někdo číhal za dveřmi.
venku za oknem.
nakonec
kapituloval.
válka se stíny
se nedala vyhrát.

rukama na plicích prochází modrá
ze srdce vystřeluje pravidelně modrá
z hlavy pomalu prosvítá tmou modrá
modrá je odcizení
modrá je věčná samota nebe a řeky
budu čím dál víc modrý
mezi nimi všemi kolem sám
jinak to asi nebude
dal nohy na stůl
ty mu zdřevěněly
pak se na ně postavil

dokola to opakoval
dřevěné nohy
zavrávorat
dřevěné nohy

někdo mu asi něco říkal
ale netušil co
kdyby to bylo důležité
tak by to bylo špatně

znovu sundal nohy ze stolu
postavil se na ně
zavrávoral

vůbec nevěděl
co dál co dělat
tak dal nohy zase na stůl

prostě jen zkoušel
jak dlouho to vydrží
prostě jen čekal
mraky plují nočním nebem
nedívá se z nich na mě zlý obličej
jen letadlo světélkuje
je domeditováno
přemýšlím že syn má už fotoaparát
koupit do něj kartu a tak
a říkal mi že mě vyfotí
když jsem ho o to žádal
ale s dinosaury dodal
má rád dinosaury
to mu chválím a jejich jména si nepamatuji
paměť má oddech nechci ji tížit spletí asociací
odnikud nikam vedoucích
prostě domeditováno
vize se konat nějaký čas nebudou a je to
polehávám přes den 
teplo ticho uspává 
mlha venku
 
levým uchem se
vlévá zelené šero 
nahoru dolů dovnitř ven
s propletenými černými větvemi
 
pravým uchem po zabolení 
nakoukne modré a žluté oko
sokola barvy se prolínají
pak létá nad lesem 
uvnitř mé hlavy
přivírám oči a otevírám
jak mává křídly
nechám ho odlétnout
temenem
 
završím seanci
kafem a cigaretou
pilulkou proti bolení hlavy
a přijde večer a tma
když se soustředíš, tak tě to všude bolí.
tmavě červeně, modře, oranžově.
všemi barvami ty bolesti hrají.

zkusíš se tedy nesoustředit.
a poliješ nechtě nějaké složenky,
na kterých se rozpijí číslice.

pak si vzpomeneš, jak jsi seděl na okně
a koukal přes mříže na kostel.
kouřil a řečnil. když bylo s kým.

umění je se soustředit,
ne se nesoustředit.
barevná bolest je dobrá. je skutečná.

film za zavřenýma očima
film dýchání a film srdce
film s prázdnou ulicí za oknem
na nebi se protrhne mrak
otevřeš okno bouchnou dveře
ozve se lednička topení
všechno se stalo i stane
naráz a zpomaleně
v tvé hlavě i těle
těch filmů je moc jdou proti sobě
nejsi divák ani herec ale oběť
čekáš kdy přestanou vysílat

Linoleum pod jejími střevíci
Pláž plná oblázků

Vlasy jí černě září
Její oči hladí

Rukama bílýma
Krmí blázny

Ohřála pro mě druhou večeři
Velký chlap musí hodně jíst
Řekla

A když jsem ten talíř
Dal Jeníkovi
Rozplakala se

Nejkrásnější Davidova dcera
Duši má
Nevydesinfikovanou

Vždyť i ty nejfeťáčtější feťáci od Zpěvců
mi mažou masti kolem spánků
Abych to přežil
Vždyť i to dláždění mám chuť objímat
Celým tělem jako tebe
Po čtyřech se plazím od tebe pryč
Celý život jsem se těšil, ale teď?
 
Vtrhla jsi sem tak hnusně přesně včas
Tak to prostě ani vymyslet nejde
Mám chuť řvát: Nech mě bejt!
Ale přitom
Kolik let jen tak frnklo
A ty jsi teď tady
A já jen zírám
 
Proboha, proč mě máš ráda?
A proč to konečně oba víme, a proč
Tvý holčičí tělo jmenovalo to moje
Svým přítelem
Tak bez zábran, jako bychom byli
Na světě jen teď na chvilku

Měsíce kus leze zpoza mraku.
Havrani rejou zobákama
v zetlelým listí.

Kočky mňoukaj i vřískaj.

Všechno kolem
radí lidem:
Oběšte se!

Mám malou výhodu:
Jsem mimo hru.

Tohle fidli tydli
poslouchat nebudu.

Poslední tanec komárů
nad plamenem svíčky.
 
Tvoje noha kouká
zpod peřin.
 
Nečekám na ráno.
Jsem.
 
Klidný.
Bez minulosti.
 

Kočka
sova
skřítek
i
pes
mlčky pozorují
úplněk nad lesem.
Nad střechami.
 
Spíš?

"Budu superman, budu superman"
mantra malého chlapečka
s babičkou jdou kolem lavičky

"Možná z něj bude popelář"
zevloun na lavičce

"Nebo doktor"
stará žena

"Nebo dobrý dělník"
druhá stará žena na lavičce

"Nebo se ve čtrnácti oběsí"
nezúčastněně zevloun

"Stejně na nás všechny spadne chrám"
staré ženy dvojhlas

"To tedy bude mohyla"
zevloun uznale

Mrtvý krtek leží na boku
v trávě vedle lavičky

"Už se ani nehnu"
zevloun hlasem krtka

Nebe je blíž lavičce
lavička nebi

Malý chlapeček s babičkou
ruku v ruce
mizí
v podchodu

stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one