Vaši Naši
nad řekou viděl dvě bílé labutě
a plakal hrách a plakal kamení, láva se mu hrnula z očí
zalévala sirotčí louky
horce a bezbřeze objala i jeho kolem ramen

seděl tam
/nebesa už prázdná jak ústa staré ženy/ 
vulkán, v jehož útrobách za mne, za tebe, za co…
kdo může říct
kdo může ho tušit, natož poznat

/Stenovi
31.10.2018 01:13:55
stanislav vasina
stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one