Vaši Naši
11. 4. 2009

Hannah zas sršela nápadama. Co podniknout. Že pro změnu nějaký grilování na zahradě jejich noblesního rodinnýho sídla. Voni její rodiče sou kapku snobáci. Ale jinak pohodáři, třeba tudle nám sponzli vejlet po Skandinávii. Sem se necukal, ale  jel sem tam. S Hannah. Jenže teď chci mluvit vo tom barbecue.

Lidí jak psů. Všecko Hannah rodina a jiný. Nejvíc se mi asi líbil strejc Harry z Oregonu. Kravata, sáčko, na hlavě svítící pleš. Drnkal na kytaru a lil do sebe whiskey. Dost se vodvazoval. Sem s nim nezpíval, ponivadž halekám děsně falešně, ale sem tam sem se plácal do rytmu po kolenou, svejch. A dokonce i Hannah. Ani mě za to nijak nesjela. Asi jí to bavilo, jak sme free a happy. Hlavně ale ten Harry, zlinkoval se jak dobytek. A dělal ukrutnou vostudu. Každou ženskou plácal po zadku a podobně. Ani ty už krapet starší ročníky nevynechal.

To grilovaný maso bylo dobrý. Různý kusy ovce, prsíčka z kuřátka, libový z krůty, ba i ryby luxusní a tak podobně, ale vepř ne, voni to rádi kosher. A taky fůry různý zeleniny k tomu. I takový zvláštní exotický. Sem některý ty zelený bobule, šlahouny, lupení a tak vůbec neznal, ale když to jedla Hannah, tak sem si taky dal. Pěkně to zapíjel pívem a celkově oukej to bylo. Sem se édlvajs nadlábnul.

Když rodinný barbecue skončilo, nějak sme s Hannah ještě neměli dost a zase šli spolu k Butlerovi. Nás to tam furt táhne. Protože tam nikdy nezavíraj asi. A nejspíš taky proto, že v Butlerově lokálu dycky mám nějaký posluchače, který mi ještě nerozbili ciferník, když kapku blbě melu.
08.06.2013 20:39:14
stanislav vasina
stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one