Vaši Naši
12. 4. 2009

Poflakoval jsem se takhle ráno tou spouští po Hannah bejváku. Všude různý týpci. Tak se mi postupně vybavilo, že včera se tu konala velká session. Nejsrandovnější ze všech byl asi poeta Radley Catman, kterej tady každýmu nutil svou novou sbírku veršů „Měsíční květy". Děsně si to vychvaloval. Sice ho ostatní moc nevnímali a jeli si po svejch lajnách, ale já jsem takovej dobrák, že jsem s nim o tom dal řeč. A jen tak z legrace mu řikal, jak tydle lyrický věci žeru. Myslim, že ho to fakt potěšilo.

Sem si jeden exemplář teď po ránu vzal s sebou na hajzlik. Cigárko a začet' jsem se. Už dlouho jsem v žádnej knížce nelistoval, tak jsem si řek', že to tedy prubnu. Poměrně to nemělo hlavu ani patu. Ale že bych si na to nějak dělal názor, to zas ne. Po čase se probrala Hannah, tak jsem se jí zeptal, co ona na tu Radleyho věc říká a strčil jí tu knížku pod nos.

Hannah mě s tim poslala do prdele. Uplně jsem zapomněl, jak Hannah nesnáší, když ji někdo s něčim takhle brzy votravuje. Tak jsem se jí zeptal, jestli nechce kafe, a vona, že si ho dá tak za hodinu a zas usnula. Vstala jako správná hostitelka uplně poslední, když už byli všichni pryč, kromě mě samozřejmě.

Jak jsme si konečně dali to kafe, tak jsem jí znovu nacpal tu knížku. Chvilku v tom listovala, a pak řekla, že je to blbý, vrátila mi to a šla se vosprchovat. Mám pocit, že to Radleyho dílo vohodnotila docela odborně.
08.06.2013 21:16:27
stanislav vasina
stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one