Vaši Naši
 

Odpolední sen o andělu strážném.
Syn pak mluvil o andělech.
A o Noci, která mě pronásledovala.
A nejen mě.

Trambus uvíznul pod mostem,
musel jsem to vzít jinudy.
Domyslet za chůze,
kudy tam i zpět.

Všichni hosté zdaleka nezaplatili,
co mně po tom.

Vracím se dopředu.
A opakuji si věci,
které zas dostávají smysl:

 

Dvě hory.
Ty stojíš na obou.
Nehybný.
Jsi tu i nejsi.

Jsou dvě brány,
jedna vede nahoru,
druhá do podzemí.
Oběma rukama je zavíráš.
A posloucháš,
zda panuje ticho.

Mnoho starostí tě chce
připravit o vyrovnanost.
Soustřeď se tak,
aby tvé myšlenky neopustily
současnou chvíli.

Lao-c‘ říká:
„Otupit ostrost.
Vyjasnit zmatky.
Ztlumit světlo.
Splynout s prachem světa.“

4) Záda se nehýbou.
Nepociťuješ své tělo.
I na své já zapomínáš.
Od neklidu nejsi osvobozen,
pochybnosti dál víří,
ale cestu již vidíš.
Říkají: nestane se chyba.


Poutníkův oheň
nad horou.
Vnitřní zastavení
a vnější putování.

Jako bys současností
jen proplouval.

Poutník by měl sledovat
jen skromné cíle,
jít po správné cestě,
vždyť je jako pohyblivý terč. 

 



 

01.12.2008 09:59:15
stanislav vasina
stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one