Vaši Naši

čtyři oči

při probuzení jsem se koukal sobě do očí. nejdřív jsem se zahlídnul. svůj obličej. v ostrém světle. a pak se na sebe díval. ale ten druhý já se zas díval těma svýma očima na mě a do mě. nějakého já ve mně. trochu to mátlo, protože nevím, který z nich jsem. protože jsem oba. tedy v tu chvíli. docela ten já, co jsem ho viděl zevnitř, mě pro-pátrával očima. ale jestli jsem viděl já sebe zvenku a nebo ten spící probouzející já viděl snového já, co se vracel, to jde od sebe dost těžko odtrhnout. takže jak jsem se probudil, kus mě zůstal někde viset v mezi-prostoru. mezi těma čtyřma očima. ještě že mi hrál nahlas bigbeat, the Cult, tak mi to nijak výrazně rytmus nerozhodilo. protože oba já jeli na tom samém rytmu, vlně, energii či čem. zůstal ve mně pocit, že jsem se odněkud vracel do sebe a sledovali se navzájem, příchozí i čekající. že se viděli. ti já. asi denní já a noční já. si to pro-pletli, pro-hodili. a je jedno, který je který. oba jsou já.
02.12.2014 15:15:14
stanislav vasina
stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one