Vaši Naši
anexia - obrázek

anexia - obrázek

čsad kladno a anexia. 
dvé firem přepravních. s nima jezdim.
s anexií asi radši.

třeba dneska z žehrajd do prahy jsem jel anexií. šofér si furt něco bručel. si sednu dycky dopředu. bych viděl z předního okna na silnici, jak to ten profik šofér zvládá. dycky to zvládá. a abych vokukoval taky příchozí na různejch stanicích po cestě, jak si kupujou lístky.

dnešní řidič měl tenkou průsvitnou kůži kolem očí. a moc pěknej autobus. anexia má dycky na trase, co jezdim, krásný autobusy. bílý a vevnitř pohodlný. nikdy nejsou nabitý. protože jich jezdí hodně. nebo proč. to je fuk. ale pokaždý je to prima jízda.

na lístku si přečtu jméno řidiče, je to tam asi dle zákona či proč vytištěný, a ho oslovuju křestním jménem. v duchu. když nastupuju do stroje či vystupuju z autobusu, pozdravím ho. a dívám se na něj přitom. nestalo se, že by taky nepozdravil.

anexia je bejvalý čsad slaný, jsem si zjistil. šoféři u týhle firmy jsou pěkně oblečený, slavnostně. cestovat je totiž svým způsobem svátek. hlavně člověk nesmí spěchat. vždycky jsem u autobusu o čtvrt hodinky minimálně dřív. a když přestupuju, čekám třeba půl hodiny. jdu do hospody, teď, když je už venku zima. v unhošti či v žehrovicích. sedim si tam u kamen a poslouchám řeči místních ochmelků. například o tůmovi, co močí na silnici a to tak, že automobilisti koukaj na jeho pinďoura. a tůma pak, když se vymočí, chodí za ježkem somrovat. ale za starým, mladej ježek nic nemá. tůma je z žehrovic. je tam asi slavnej.

v anexii, v tom bílým krásným autobuse, se o takovejhle věcech nemluví. tam se mlčí a kouká z okének. v anexii panuje nádherný klid, motor autobusu, supr dupr karosy, si vrní a oči se zavírají. cestujícím, ne řidičovi. to by nebylo dobrý. 
09.06.2013 09:44:10
stanislav vasina
stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one