Vaši Naši

uvnitř a venku

DSCN7408.JPG
Zářivky. Na stropě musej bejt zářivky, aby to bylo hnusný přesně tak, jak to potřebuješ, aby to bzučelo a bylo kolem celý takový vyblitý, chodíš tam a zpátky, tak dlouho, že už celej bzučíš vevnitř víc než ty zářivky. Nakonec rozkopneš ty dveře na konci chodby, furt jsi to dělal, tak to máš v sobě, někde se nechat zavřít, protože venku to už nešlo. Venku to nešlo, proto jsi se dostat až uplně dovnitř. A nějakou tou chodbou chodíš sem a tam. Co potřebuješ, jsou okna s mřížema, bzučení zářivek, a potom tam tak dlouho chodíš pořád sem a zase zpátky, že ten zámek rozlomíš, znovu se to povedlo, dveře na cucky, zámek rozlomenej, ten pro změnu na okně, na okně s mřížema. 

Řikat si, že tenhle vypadá jak debil. A vypadá jak debil, protože to bude debil. Je jich plnej chodník. A ani jeden ti není po chuti. Tak radši sleduješ stromy, upřeně sleduješ stromy. O těch tě naštěstí nic o debilech nenapadá. Sis jen tak hrál s tim slovem debil. Ale pěkně ses vystresoval. Když vypadá jak debil, protože asi bude debil, tak je ti zas jako na chodbě, kde bzučej zářivky, kolem okna s mřížema, zamčený dveře. Ale koukat na to, jak ten kterej strom je jinej než ten vedle něj, to tě spíš vybije, než abys musel něčím proletět. Nějakýma dveřma. Se divili vždycky, když viděli ty rozsekaný dveře, se divili a ty ses divil, že jim to nevadí.
09.06.2013 09:41:48
stanislav vasina
stanislav.vasina@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one